Letošní Velikonoce jsou zkrátka ve znamení ušáka. Znáte to, nadnesete v autě pár vět (A proč je zajíc symbol Velikonoc? Jaký je rozdíl mezi zajícem a králíkem? A kdy tam budeme?) a už to jede 🙂
A jsme u Bohyně Ostar. Tak přivřete oči a nechte si vyprávět:
Velikonoční svátky patří díky tématu Ježíšova zmrtvýchvstání křesťanství a biblického příběhu o vyvedení Židů z egyptského otroctví židovství, ale mají i své daleko starší pohanské kořeny. Chceme-li se vydat po stopách velikonočního zajíce, musíme začít právě tam. Zavedou nás k anglosaské pohanské bohyni jménem Ostara.
Bohyně Ostara reprezentuje vycházející slunce a její schopnosti jsou spojovány s probouzením jara. Je také považována za bohyni plodnosti a ochránkyni a přítelkyni všech dětí.
Ostara měla na starost příchod jara, tepla, květů a zvířecích i lidských mláďat. Jednoho roku se však s vyhlášením jara zpozdila a při své návštěvě země se setkala s téměř umrzlým ptáčkem. Plná výčitek a soucitu se ho Ostara rozhodla zachránit a ujmout, podle jedné pověsti z něj udělala svého společníka, podle jiné dokonce milence.
Protože ptáčkovi mráz poškodil křídla a nemohl létat, Ostara ho přeměnila na zajíce. Tento zajíc měl neuvěřitelnou rychlost, takže dokázal utéct všem nástrahám a lovcům. Ostara mu zachovala schopnost snášet vejce všech barev duhy, jako památku na jeho předchozí život jako ptáka.
Bohužel příběh neměl úplně šťastný konec, protože se do něj promítla nepřehlédnutelná vlastnost skutečných zajíců – nezřízená schopnost reprodukce druhu. Zajíc byl sexuálně posedlý a jeho vztah s bohyní tím trpěl. Kvůli jeho neustálým románkům Ostara naštvaně vyhodila zajíce na oblohu, kde si vytvořil vlastní souhvězdí. Nicméně později se rozhodla zajíce znovu na Zemi povolit. Každý rok se zajíc mohl vrátit na Zem a rozdávat dětem barevná vejce při jarních slavnostech bohyně Ostary.
